Miluju emoce.
A snažím se je hledat při každém natáčení.
Říkají mi Waldemar. I když se tak nejmenuju. Začal s tím učitel na základce a já to tehdy nesnášel. Trochu jsme spolu bojovali a já se vždy na písemky podepisoval jako Walda. Dostával jsem známku a malou pětku s tím, že takový žák v třídnici není. Nevím, jak se to přeneslo na střední, ale tam už to jelo. Do nedávna moji nejbližší kamarádi nevěděli, že se jmenuji Petr Matuška.
První videa jsem stříhal nůžkami. Tohle odpovídám, když se mně někdo ptá, kdy jsem s natáčením začal. Člověk si pak dokáže líp představit, že už je to přece jen pár let. Je to totiž lepší než popisovat střih se VHS videorekordérem.
S příchodem digitálu jsem se radoval, že bude více kvalitních prací. Bohužel mám ale pocit, že se zapomíná na hlavní myšlenku, proč vlastně video vzniká. A vyhoví se jen požadavku „Udělej mi video, prosím.“
Miluju emoce. A snažím se je hledat při každém natáčení.
Když přišlo natáčení první svatby, vůbec jsem netušil, jak jej uchopit. Možná proto jsem video odevzdal na den přesně za dva roky. Kamarád mi doteď říká, ať si z toho udělám svou hlavní přednost. Protože to pro něj mělo větší hodnotu, než kdybych to odevzdal do týdne. A to je to, co mě na tom baví. Ta stoupající hodnota záznamu. Není nic příjemnějšího než se v dnešní uspěchané době zastavit.
Vždy jsem měl blízko ke graffiti. Už na základní škole jsme se spolužákem obkreslovali názvy trash metalových kapel. I když jsem je nikdy neposlouchal. Jen mě fascinovaly hrátky s písmem. V tu dobu ve Zlíně malovalo 10 lidí, a z toho se 9 nemělo v lásce. A tak vznikl název „Together not rivals.“ Začal jsem pořádat akce a tím pádem i více dokumentovat. Pak přišel kamarád, že by potřeboval něco natočit. Následně se ozvala kamarádova kamarádka a začalo se to nabalovat. Potřeboval jsem e-mail, ale nechtělo se mi psát tak dlouhý název. Proto vznikla zkratka TGNR.
TGNR Production.